Růst kostí

Hmatná
je klavikula zpředu, v celé své délce.
Osifikace a variace klíční kosti

Osifikace klíční kosti probíhá na začátku endesmálně,
neboť klavikula fylogeneticky vznikla jako krycí kost chrupavčitého
plctcncc. Osifikuje proto časně, již u embryí kolem 16 mm
délky (začátkem 6. týdne embryonálního), a to ze dvou center, mediálního
a laterálního, jež se objevují uprostřed délky kosti a navzájem
rychle splývají (počátkem l. týdne). Původní mesenchym
klavikuly se na obou koncích diferencuje v chrupavku. Potom se
všude v dosud neosifikovaných částech objevuje sekundární chrupavka,
podobná parenchymové chrupavce a růst a osifikace
pak probíhají jako u krátké chondrogenní kosti, směrem
k periférii. U novorozence je klíční kost již osifikovaná a má
CLAVICULA; pravá strana
A pohled shora
1 extremitas acromialis
2 tuberculum conoidcum
3 extremitas stcrnalis
4 facies articularis sternalis
5 facies articularis acromialis
B pohled zdola
1 linea trapezoidca
2 tuberculum conoidcum
3 tubcrositas coracoidea
4 sulcus musculi subclavii
5 impressio ligamenti costoclavicularis
POŘADÍ A DOBA VZNIKU OSIFIKAČNÍCH JADER
A DOBA SPLÝVÁNI SAMOSTATNĚ OSIFIKUJÍCÍCH ČÁSTI
KLÍČNÍ KOSTI
modře - vydifcrencovaná chrupavka v kloubních koncích klavikuly,
která zahajuje osifikaci jako kost desmogenní (znázorněno zelenč)
T. týden
F. fetální
R. rok

Variace lopatky

1. Os acromii - samostatná osifikace akromia (z jeho samostatných
osifikčních jader (až v 6 % případů); s ostatní lopatkou je tato kost
nejčastěji spojena chrupavkou, může však být vytvořen ituhý kloub;
2. samostatná kost na hrotu proč. coracoideus (obdoba os acromii);
3. otvor vefossa infraspinata, vyplněný chrupavkou; vyskytuje se
u tělesně slabých jedinců;
4. scapula scaphoidea (lat. scapha, člun; řeč. skate, člun, vyhloubenina)
lopatka s konkávním mediálním okrajem; tvar i výška lopatky
a vyklenutí jejího mediálního okraje, jakož i tloušťka okrajových
kostěných lemů závisí na stupni rozvoje lopatkového svalstva;
5. spina musculi teretis majoris - výběžek 7 angulus inťerior laterálně;
zvětšuje místo začátku m. teres major.
Clavicula - kost klíční
Clavicula, kost klíční , je štíhlá
kost, dlouhá 12-16 cm; transversálně spojuje hrudní
kost s akromiem lopatky;
extremitas sternalis - vnitřní, silnější konec - je
kloubně spojen s manubrium sterni,
extremitas acromialis - zevní, plochý konec - je
sklouben s akromiem.
Pro obě skloubení má klavikula kloubní plochy:
facies articularis sternalis a
facies articularis acromialis.
Klavikula je esovitě prohnutá, vnitřni dvě třetiny
se klenou dopředu, laterální třetina dozadu. (Pod laterální
třetinou je hmatný proč. coracoideus lopatky.)
Celá kost se od akromia ke sternu mírně svažuje.
Horní strana kosti je hladká.
Spodní strana nese typické útvary:
tuberositas coracoidea, v laterální části, kde se
upíná lig. coracoclaviculare;
tato drsnatina bývá rozdělena ve dvě složky:
tuberculum conoideum - dále vzadu - a
linea trapezoidea - více vpředu; na obě drsná místa jsou připojena
ligamenta stejného jména - složky lig. coracoclaviculare;
impressio ligamenti costoclavicularis - při extremitas
sternalis - drsné místo s vkleslinami pro úpon
kostoklavikulárního vazu;
sukus musculi subclavii - mělká podélná rýha
uprostřed délky kosti, kde začíná m. subclavius.
Klíční kost přenáší na sternum tlaky a nárazy na horní končetinu.
Často se proto při nárazech na horní končetinu láme vlivem nepřímého
násilí. Praská obvykle na hranici zevní a střední třetiny, tj. na
přechodu dvojího zakřivení. Po zlomení kosti zůstává zpravidla
vnitřní část in šitu, zevní část se váhou končetiny dislokuje kaudálním
směrem (tahem za akromioklavikulární kloub a za korakoklavikulární
vaz).

Lopatky

Osifikace lopatky začíná z Hlavního jádra (blízko colluin
scapulae) koncem 2. fetálního měsíce (v 8. týdnu). Charakteristická
jsou další samostatná jádra: v proč. coracoideus (v l. až
2. roce věku), pod ním (tzv. subcoracoid - současně i pro horní část
kloubní jamky) - v 10. 12. roce, v konvexní části při hrotu výbčžku
(v 16. roce); další jádra jsou v akromiu (2-3 variabilní jádra
mezi 13. a 16. rokem). Osifikace akromia může vytvořit samostatnou
kost (viz dále). Pro růst jsou důležité i chrupavčité lemy a epifysové
osifikace jejich okrajů: podkovovitá epifysa při okraji dolní
poloviny kloubní jamky, osifikace chrupavčitého lemu na mediálním
okraji a na dolním úhlu lopatky; objevují se v 15.-l8. roce
věku, potom srůstají.
Srůsty samostatných osifikací s okolím začínají u jádra subkorakoidního
a v horní části jamky ve 14. roce (u dívek) až v 17. roce
(u hochů), u jader v proč. coracoideus (v 15. roce), u osifikace
v akromiu po 16. roce; podkovovitá epifysa dolní části kloubní
jamky srůstá kolem 20. roku, po ní i ostatní epifysy v chrupavčitých
lemech (při mediálním okraji lopatky).
PLETENEC HORNÍ KONČETINY; scapula a clavicula;
pravá strana; pohled zpředu
l facies articularis acromii
2 tuberculum supraglenoidale
3 processus coracoideus
4 incisuraícapulae
5 margo superior
6 margo medialis
7 lineac muscularcs na facies costalis
8 acromion
9 cavitas glenoidalis
10 colluin seapulae
11 tuberculum infraglenoidalc
12 margo lateralis
KOST KLÍČNÍ
POŘADÍ A DOBA VZNIKU OSIFIKAČNÍCH JADER,
POŘADÍ A DOBA SPLÝVÁNÍ SAMOSTATNĚ OSIFIKUJÍ-
CÍCH ČÁSTÍ LOPATKY
červeně - pořadí vzniku jader a zániku růstových chrupavek
černě - doba vzniku jader a zániku růstových chrupavek
T, týden
F. fetální
R. rok

KOSTI HORNÍ KONČETINY

PLETENEC HORNÍ KONČETINY; scapula a clavicula;
pravá strana; pohled zezadu
1 fossa supraspinata
2 margo superior
5 spina scapulae
4 processus coracoideus
5 facies articularis acromii
6 acromion
7 okraj cavitas glenoidalis na angulus lateralis
8 collum scapulae
9 tuberculum infraglcnoidale
10 margo lateralis
11 tuberculum deltoideum (tuberositas triangularis spinae)
12 fossa infraspinata
13 margo medialis

matné útvary na lopatce
Hřeben lopatky a acromion, proč. coracoideus
(zpředu pod zevní třetinou klavikuly, skrze snopce
m. deltoideus), margo medialis, dále dolní úhel
a k němu přiléhající část margo lateralis.

Zlomenina lopatky

Mediální okraj lopatky je individuálně různě tvarovaný.
Upínají se na něj svaly. Horní úhel lopatky
zpravidla mírně vyčnívá.
Směrem od páteře se na mediální okraj lopatky upínají mm. rhomboidei,
směrem zpředu od žeber m. scrratus anterior. Na horní úhel
se upíná m. levator scapulae.
Laterální okraj lopatky je ztluštčlý; začínají tam
svaly.
Od horního konce laterálního okraje začíná dlouhá hlava m. triceps
brachii; od střední třetiny okraje začíná m. teres minor, od kaudální
třetiny (a od dolního úhlu) m. teres major.
Facies costalis
Facies costalis (anterior) je mírně vyhloubená. Po
povrchu tohoto vyhloubení, zvaného
fossa subscapularis, se od mediálního okraje táhnou
tři až čtyři
lineae musculares - mírně zvýšené drsné čáry pro
připojení svalu.
Ve fossa subscapularis začíná m. subscapularis, jehož šlašitá septa
jsou připojena na lineae musculares.


Na laterálním úhlu lopatky je
cavitas glenoidalis (fossa articularis) - kloubní
jamka ramenniho kloubu. Je mělká, vejčitá, kraniálně
užší než kaudálně.
Vůči rovině celé lopatky je jamka mírně odkloněna
dorsálně; tato
retroverse jamky činí asi 9°. Nad jamkou i pod ní
jsou drsné vyvýšeniny pro začátky svalů:
tuberculum supraglenoidale (supraarticulare) nad
kraniálním okrajem kloubní jamky (místo začátku
dlouhé hlavy m. biceps brachii);
tuberculum infraglenoidale (infraarticulare), pod
kaudálním okrajem jamky.